Hlavní strana Plány hradu

 A4kapleschema

O východní bok věže se opírá torzo objektu kaple, která vyplňuje téměř celý zbývající úsek základny trojúhelníka vnitřního hradu. Svou velikostí - vnitřní pudorys_A4prostor má rozměry 5,2 x 14,5 m - se řadí k největším sakrálním objektům hradních architektur založených králem a předními panskými rody.

Jižní obvodové zdivo, které tvoří štít proti vnitřnímu předhradí, je silné průměrně 2,0 m a je ve spodní části vyvázáno se zdivem jihozápadní věže. Výše je nároží věže armováno pískovcovými kvádry a zdivo kaple je pouze přizděno. Pokud kaple nevyužívá dříve postavenou obvodovou hradbu vnitřního hradu přiléhající od východu k věži, což nelze prozatím vyloučit, lze předpokládat, že objekt věže i kaple - a rovněž objekt západního paláce, kde je vyvázání na styku patrné po celé výšce - jsou výsledkem jednoho stavebního záměru. Náznakem, že jižní zeď kaple mohla být před její výstavbou obvodovou hradbou vnitřního hradu, je zachovaná svislá spára na střepu zdiva přiléhajícího k východní stěně východní zdi jihozápadní věže (A3) vnitřního hradu. Svislou spárou vymezený blok zdiva tl. 0,6 m mohl být předprsní zdí ochozu.

Na východě je kaple uzavřena polygonem presbyteria, jehož zdivo spolu se sutí tvoří dnes nečitelný pahorek. Vnější obrys zachovaný na jihovýchodě neodpovídá vnitřnímu. Odklání se výrazně k východu, kde na něj navazuje dnes bez výkopu neurčitelným způsobem slabší zeď (tl. 1,1 m) doplňující uzavření jižní fronty vnitřního hradu při vstupní bráně. Odkrytý profil zdi směrem ke kapli vedl V. Razíma (Razím, 2004) A4Kaplearchitektonickeprvkyk náA4kapleklenbyzoru, že hradba původně vrcholila tenčí předprsní zídkou, tedy ochozem. V horní části profilu je skutečně vidět svislou spáru mezi vnitřním a vnějším blokem zdiva. Stejná spára je však znatelná i v nižších partiích profilu zdi a lze proto uvažovat spíše o dokladu technologie výstavby zdi po blocích, možná i bez lešení. Obdobná technologie zdění je vidět i na zdivu nad branou do vnitřního hradu, kde vnitřní bloky odpadly a je vidět pracovní líc bloků vnějších. Nutno dodat, že charakter zdiva kaple, zejména její jižní zdi a závěru, je odlišný od zdiva popisované tenčí zdi.

Vnitřní obrys kaple lze rekonstruovat na základě klenebního systému a jeho reliktů, vnější - komplikovaný návazností na obvodovou hradbu - lze bez výkopu pouze tušit. Severní obvodové zdivo kaple, obrácené do nádvoří, je silné pouze 1,2 m. Přesto jsou dva jeho bloky zachovány ještě do značné výšky a díky jim lze poměrně přesně rekonstruovat vnitřní prostor. Na západním bloku je zachována část ozubu čelního lomeného oblouku na němž spočívala DSC5690prsa klenby. Na východním je zachován podobný, i když méně zřetelný ozub, a navíc celý výběh žebroví klenby na konzole mezi lodí a presbyteriem. V bloku zdiva je zachován i otvor se zbytkem klenutého nadpraží, jehož vrchol je asi 0,7 m nad úrovní klenebních konzol. Z obvodové zdi presbyteria je patrná pouze severní a severovýchodní část, v jejichž styku se zachovala konzola, avšak již bez výběhu žebra závěru. Ve zdivu přiléhající jihozápadní věže dosvědčují osazení konzol již jen hluboké kapsy. V jihozápadním koutu lodi, téměA4kaplezebroř 3 m pod úrovní konzol, je zachován výběh klínového vyžlabeného žebra, který tak dokládá existenci podklenuté tribuny. Její klenbu patrně tvořila dvě pole křížové klenby a je možné, že pod zásypem lodi, který je podél severní stěny nejmohutnější, se zachoval ještě výběh v severozápadním koutu, případně i spodní část či sokl středního sloupku arkády obrácené do lodi.

Hradní kaple měla patrně dva vstupy. Jeden na tribunu, nejspíše z nádvorní pavlače západního paláce, a jeden přímo z nádvoří. Zda je otvor zachovaný ve východním bloku severní zdi zbytkem portálu nebo okna nelze zatím bez provedení výkopu říci. Je umístěn v ose třetího klenebního pole (počítáno od západu), tedy před triumfálním obloukem, což svědčí spíše pro situování okna. Ve druhém poli stopy po otvoru nejsou, avšak uvažovaný portál mohl být ve spodní, dnes zcela zasypané části zdiva, právě tak jako v prvním poli, kde by ústil pod emporu. Jižní obvodová zeď kaple je dnes natolik zničena, že případná okna lze pouze teoreticky situovat do os klenebních polí. Nad kaplí nebylo s největší pravděpodobností žádné patro a její sedlová střecha se tak opírala o východní průčelí jihozápadní věže, která ji převyšovala. Protože klenba nebyla patrně rozebrána, ale jednorázově se zřítila, lze očekávat, že spodní partie prostoru kaple mohou být ještě dobře zachované a v budoucnu pomohou dokreslit obraz tohoto významného hradního objektu.

Zdroj:  Ing. Ivan Lehký, Hrad Osek

Rekonstrukce kaple (Ing. Ivan Lehký)

 
© Copyright www.hradosek.cz • Všechna práva vyhrazena. Bez souhlasu autora je jakékoli užití fotografií či textů zakázáno.